Ruhpolding přinesl hojnou českou radost, Anterselva naopak výzvu

Zdá se, že se českému biatlonu konečně začalo blýskat na lepší zítřky. Po velmi pozitivním Oberhofu přišel milosrdný Ruhpolding. Konečně se zadařilo i našim mužům, kteří byli v posledním týdnu famózní. Nejlepší z nich byl Ondřej Moravec. Je třeba konstatovat, že čím dál, tým víc je Ondra lepší a lepší, ale až v Ruhpoldingu jsme viděli starého dobrého Moravce, jenž dokázal bojovat nejen o nejlepší desítku, ale také o vítězství. To mu ušlo ve vytrvalostním závodě, kde svůj bravurní výkon ozdobil střeleckou parádou. 33letý Čech totiž na střelnici sestřelil všech dvacet terčů a v cíli mu patřila pěkná stříbrná pozice. V dalším individuálním vystoupení už takový oslnivý nebyl, vždyť ne každý den je neděle. Ondřej Moravec však může být se sebou spokojený. Forma přišla v ideálním čase, už ji musí jen udržet. Právě o to se bude pokoušet i tento týden v Anterselvě, kde do něj vkládáme velké naděje. V Itálii se mu však poslední dva roky nedařilo, proto věříme, že si Ondra vzpomene na sezónu 2014/15, kdy zde dosáhl dosud nejlepšího umístění, jejímž bylo desáté místo.

 

Po zranění kolena zažil velký návrat do Světového poháru v Německu Michal Šlesingr. Do biatlonového kolotoče se snad nemohl vrátit lépe, neboť zkušený český matador v Ruhpoldingu pokaždé skončil v nejlepší desítce, což se mu v probíhající sezoně podařilo vůbec poprvé. Šlesingr se v Německu mohl opřít o svůj střelecký výkon, vždyť minul jen tři náboje, přičemž čelil až padesáti terčům. Ani po běžecké stránce to od Michala nebylo špatné, sice bylo možné spatřit nějaké rezervy, na kterých bude muset zapracovat v Anterselvě. Dva osmá místa z individuálních vystoupení jsou však dobrou předzvěstí toho, co nás v blízké budoucnosti může čekat v podání tohoto větrem ošlehaného závodníka. Nyní přichází šesté kolo SP v Itálii, kde se Šlesingrovi nikdy příliš nedařilo, sice si z MS z roku 2007 odtamtud odnesl jedno stříbro a jeden bronz. Michal proto ví, co musí udělat, aby mohl být v Anterselvě minimálně stejně úspěšný jako v Ruhpoldingu. I v jeho případě můžeme mluvit o tom, že časování formy proběhlo tak jak mělo, už jen si ji udržet.

 

 

Michal Šlesingr (© Český biatlon / Petr Slavík)

 

 

Michal Krčmář zažil životní kolo SP už v Oberhofu, kde dvakrát okupoval místa v Top 10. Právě na ně chtěl navázat i v Ruhpoldingu, a je třeba říci, že se mu to podařilo. Ačkoli šestnáctá příčka, jež mu patřila v hromaďáku, nebyla to pravé ořechové, po individuálu musel skákat od radosti. 26letý biatlonista totiž zaznamenal nejlepší umístění v probíhající sezoně a bylo jím páté místo. Krčmář přišel do Ruhpoldingu s výbornou střeleckou formou, avšak postupem času se jeho muška poněkud zhoršovala. Abychom byli objektivní, je třeba konstatovat, že Michal nestřílel špatně, ale od vytrvalostního závodu nepředvedl ani žádnou střeleckou šou. Alespoň si běžeckou formu udržel po celou dobu. Do Itálie proto pojede s nadějí, že najde ztracenou pohodu na střelnici. Pokud se mu to podaří, může zde navázat na pěkné osmé místo z minulého roku, a možná dokonce znovu zabojovat o pódium.

 

V Ruhpoldingu startovali ještě Adam Václavík a Ondřej Hošek. Dva mladíci dostali šanci v A-týmu na úkor zkušenějšího Jaroslava Soukupa a Tomáše Krupčíka, jenž startovali v IBU Cupu. Adam, který už pravidelně nastupuje v rámci SP, startoval jen v individuálu, kde začal výborně, ale v závěru přišel velký kolaps a nímž si opět znemožnil lepší umístění. Zato Ondřej Hošek se objevil nejen ve vytrvalostním, ale i ve štafetovém závodu. Hošek zatím dělá první kroky mezi elitou, ale nutno říci, že jeho výkony jsou více než jen pozitivní. Na body to sice stále ještě nestačí, ale pokud bude pokračovat v rozvážných výkonech i v Anterselvě, může se jich dočkat. Nad jeho startem na italském území však stále visí otazník.

 

 

 

Až sedm českých žen cestovalo do Ruhpoldingu, kde bojovovaly o místenky do nadcházejících olympijských her. Už jisté místo do Pchjongčchangu měla Veronika Vítková, která v Oberhofu okusila chuť pódia. Podařilo se jí to po dlouhých dvou letech, proto ji další umístění na bedně muselo o to víc potěšit. Verča je momentálně ve velké pohodě, což ukazují i její výsledky. V Ruhpoldingu nebyla horší než dvanáctá. Dařilo se jí nejen střelecky, ale i běžecky. Třetí místo, které zde vybojovala v masáku, bylo jako balzám, sladká odměna za tvrdý trénink, jenž v posledních letech nepřinášel velké ovoce. Skvěle si vedla i ve štafetě, kde jako finišmanka přivedla naše dívky na pěkné šesté místo. Nyní přichází Anterselva, plná velkých očekávání a velkých výzev. Vítková v Itálii téměř vždycky dokázala předvést své nejlepší já, a to i tehdy, když forma byla někde jinde. Nyní je forma tu, a Verča bude chtít pokračovat tam, kde v Německu skončila. Pokud dokáže skloubit rychlý běh s bezchybnou střelbou, může se dočkat i vítězství.

 

 

Veronika Vítková (© Český biatlon / Petr Slavík)

 

 

Komu se v Ruhpoldingu příliš nedařilo, byla Eva Puskarčíková. Ta zde cestovala s velkými očima, vždyť v Oberhofu jsme sledovali famózní Puskarčíkovou, které to běželo i střílelo. Zdá se však, že pohoda je pryč a přišla mírná krize, kterou bude muset Evik co nejdříve překonat. I ona by měla mít místo v olympijské sestavě jisté, ale to neznamená, že může ve svých výkonech polevovat. Toho si určitě sama uvědomuje, a proto se na Ruhpolding určitě bude koukat přes kritické brýle. Na druhou stranu dvě umístění v Top 30 nikdy nejsou k zahození, sice hlavně to třicáté místo z masáku určitě bolí. Do Itálie proto pojede s bolavým srdíčkem, to si však bude chtít vyléčit a zocelit. Bude to před Olympiádou potřebovat. Poslední dva roky se jí v Anterselvě dařilo, zejména dvě loňská umístění v Top 15 jí mohou psychicky pomoci. My věříme, že v Alpách Evička najde to, co bude potřebovat k tomu, aby se vrátila tam, kam patří. Mezi absolutní elitu. Snad jí čarovný okruh vykouzlí potřebnou pohodu.

 

Dva starty si v Německu odbyla i Jessica Jislová. Mladá, pouze 23letá Češka ve druhém trimestru přišla o to, co ji zdobilo v tom prvém. Je to střelba, kde Jessica začíná dělat zbytečné chyby. Doplatila na to ve vytrvalostním závodu, kdy spáchala až čtyři minely. Zlepšuje se však v běžecké části, ale ještě to není její silná stránka. Je nutno Jislovou pochválit za štafetu, kde se vůbec poprvé v sezoně konečně vyvarovala trestnímu kolu. Na její výkony se však netřeba dívat příliš kriticky, vždyť stále dělá jen první krůčky mezi smetánkou a chyby k mladým závodnicím prostě patří. Velmi pěkně se dařilo také Markétě Davidové, jež se však objevila jenom ve štafetě. No i ona se velkou měrou podepsala pod pěkné šesté místo, na které české ženy dosáhly. Davidová už je žolík pro trenéry a možná právě její spolehlivé výsledky z týmových závodů jí vyslouží místenku na Olympiádu. Markétka opět dokázala zkombinovat báječné střelecké představení s tím běžeckým, a na svém úseku dokázala konkurovat i nejlepším biatlonistkám světa.

 

Kdo nikdy na Ruhpolding nezapomene, je Veronika Zvařičová. Té se v individuálu povedl doslova zázrak. Na střelnici udělala pouze dvě chyby a v cíli si připsala body po dlouhých šesti letech. Velký sportovní příběh, který Verča tuto sezónu píše, dostal další kapitolu. Věříme, že nebyl poslední. Zvařičová skončila 32., ale v dalších závodech jsme ji už neviděli. Do Německa cestovaly ještě Lucie Charvátová a Lea Johanidesová. Obě biatlonistky si také připsaly jen start ve vytrvalostním závodě, kde však moc rozruchu nenadělaly. Lucku opět pohřbila střelba, v cíli obsadila 84. místo, Leu zase běh. Johanidesová okupovala 66. pozici. Jejich start v Anterselvě je také sporný.