OSLO HOLMENKOLLEN - NSSF Holmenkollen

 

 

 

 

V mnoha žebříčcích určujících kvalitu života v jednotlivých zemích se nejzápadnější země na Skandinávském poloostrově umisťuje velmi vysoko. Může za to vysoká životní úroveň, štědrý sociální systém, vysoká kvalita životního prostředí, ale také mentalita tamních lidí, kteří jsou zkrátka v mnoha věcech zcela odlišní než našinci. Jakýmsi epicentrem tohoto ráje na zemi je norské hlavní město Oslo. Název města pochází buď ze staronorskeho výrazu "ass lo" a v překladu znamená boží planina, nebo z výrazu "Ansu lo", což v překladu znamená planina nad ústím řeky. Tak či onak, oficiálně se Oslo mohlo nazývat městem nebo spíše sídlem až od roku 1048, kdy ho oficiálně na tento status povýšil král Herald III., tedy norský král, o kterém potomci Vikingů vědí více spíše z dávných ság a pověstí než z vykopávek či spisů. Velký rozmach zaznamenalo město v 19. století, kdy převzalo nejdůležitější roli ve státě a nahradilo tak město Bergen.

 

Oslo má v současnosti asi 650 tisíc obyvatel. Patří však mezi nejrychleji rostoucí města v Evropě a už za pár let se očekává, že by mělo pokořit jeden milion obyvatel. Samozřejmě, z velké části budou noví občané přistěhovalci. Už nyní tito obyvatelé tvoří více než 25% z celkového počtu a pocházejí zejména z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a Turecka, ale také z Polska. Oslo je pochopitelně norským centrem bankovnictví, obchodu, průmyslu, kultury, ale i sportu. Uděluje se zde dokonce Nobelova cena za mír.

 

 

 

 

Ze sportovních areálů stojí za zmínku kromě biatlonového mnohé jiné. Tak například se zde nachází fotbalový národní stadion. Jmenuje se Ullevaal Stadium a má kapacitu 28 tisíc diváků. Do budoucna se plánuje rozšířit o dalších pár tisíců. Už beztak je to největší fotbalový stadion v pětimilionové zemi. Kromě fotbalu je v Oslu zastoupen i hokej. V roce 1999 se zde konalo dokonce MS. Vyhráli ho naši reprezentanti, kteří začali cestu za zlatým hattrickem. Toto období bylo pro Česko extrémně úspěšné, medaili na vrcholné akci jsme získali vždy od roku 1996 do roku 2001. Šampionát se hrál i v hale Jordan Amfi, kterou otevřeli ještě v roce 1952. Tedy přesně v roce, kdy se zde konaly Zimní olympijské hry. Ve Skandinávii bylo v tomto roce celkem rušno, na východě severského poloostrova se rovněž uskutečnily olympijské hry v letní variantě. Jejich hostitelským městem byly finské Helsinki.

 

Díky olympiádě se také zrekonstruoval stařičký stadion Bislett. Multifunkční hala je dodnes označována za jeden z nejvíce komplexních sportovních areálů na světě. Během olympiády se zde konaly soutěže v rychlobruslení. V roce 1988 však jeho kariéra spojená s ledem skončila a od té doby patří téměř výhradně atletice. Slovo výhradně proto, že stadion je domovským stánkem také norské reprezentace v rugby. Nedaleko hlavního města se nachází i dostihová dráha Bjerke Racetrack. Tato je považována za hlavní místo norského sázení. V roce 1993 se v okolí Osla uskutečnil i světový šampionát v silniční cyklistice, závod s hromadným startem vyhrál (ne) legendární? Lance Armstrong, který se tehdy poprvé výrazně ukázal světu.

 

 

 

Biatlonový areál v Holmenkollenu (© Jakub Leščinský)

 

 

První světový šampionát v roce 1986 ovládl Valerij Medvedtsev, který získal dvě zlaté medaile, přičemž ruská reprezentace byla nejsilnější v obou štafetách. O čtyři roky později se zde poprvé prosadila norská závodnice, Anne Elvebakková byla nejrychlejší ve sprintu a norské reprezentaci pomohla získat stříbrnou medaili i ve štafetě žen. V tom ročníku opět jasně dominovali ruští závodníci, kteří vybojovali dohromady devět medailí, z toho čtyři zlaté. V roce 2000 na domácí půdě konečně dosáhli úspěchu i norští muži, Frode Andresen získal nejcennější kov ve sprintu a mužská štafeta obsadila druhé místo. Ještě lépe se předvedla Liv Grete Skjelbreidová, která vybojovala dvě zlaté medaile, a také její zásluhou se domácí biatlonisté stali nejúspěšnější reprezentací. Loni se zde dařilo zejména Francouzům na čele s Martinem Fourcadem a Marie Dorin-Habertovou, kteří spolu získali až sedm nejcennějších kovů. Prosadili se i domácí, štafeta i s Bjørndalenem či Johannesem Thingnes Bö v masovém startu.

 

Slavný Holmenkollen zná dva české vítěze. Tím prvním se stal Michal Šlesingr, který v Norsku zaznamenal své jediné vítězství v rámci Světového poháru. Šlesingr ještě v roce 2008 ovládl závod s hromadným startem. Tím druhým vítězem je Ondřej Moravec, který o čtyři roky později napodobil svého staršího reprezentačního kolegu. Na Holmenkollenu se českým ženám příliš nedaří. Nejlepší výsledek zde dosáhla Gabriela Koukalová, která zde loni skončila druhá ve stíhačce a i v masáku.